BARRIQUE: nová identita pro starou adresu

Píše Michal, designér zodpovědný za identitu a design v NOUSOOS. Tohle je první text ze série, ve které ukazujeme, jak u nás reálně vzniká práce. Včetně slepých uliček.

O co šlo

BARRIQUE je podnik v centru Žiliny. Stará adresa, kterou místní znají, ale jejíž sláva už pomalu vyprchala. Po dvaceti letech od prvního otevření se teď vrací. Lepší a silnější, s poctivým jídlem, výborným pivem a vlastním chlebem. Žádné fancy gastro divadlo, spíš místo, kam se lidé rádi vracejí kvůli pohodové atmosféře a dobrému jídlu.

Zadání znělo jednoduše: vizuální identita a web. Něco, co bude dohromady sedět a dá se propojovat přes všechny kanály v offline i online světě. Aby byl výsledek viditelný, konzistentní a měl úroveň.

Klient se nejvíc přikláněl k možnosti zůstat u starého loga, ovšem s novou tváří. Lidé podnik pod ním znali, takže žádný restart od nuly. Spíš vylepšení toho, co bylo, a vybudování identity kolem něj.

Co tam bylo předtím

Stará identita bylo v podstatě jen logo a nic víc. Takový devadesátkový dojem průměrného podniku, jakých na náměstí minete několik. Žádná tragédie, ale ani nic, za čím byste se na ulici otočili nebo řekli, že sem pojďme.

Logo jsem tedy zachoval, upravil jsem jen pár detailů, vyčistil ho, aby lépe plynulo a sedělo v linii. Změny, kterých si nikdo nevšimne, a přesně proto fungují.

Klient málokdy chce zahodit všechno. Chce, aby to, co má, konečně fungovalo.

Čtyři směry

Začal jsem rešerší. Jak podnik vypadá teď, kde stojí, co je okolo a co říká historie. Zkoušel jsem i variace identity navázané na název ulice (příjmení Andrej Bernolák) a číslo domu 44, což se později ukázalo jako dobrý tah, i když se ve výsledku do finálního výběru nedostal.

Postavil jsem 4 moodboardy:

1. Tradiční, lokální, poctivý. Kořeny, místo, řemeslo. Téměř původní logo, tři symboly inspirované erbem žilinského kraje, tmavě zelené tóny a atmosféra. Víc kontinuita než trend, pro hosty typu "chodím sem roky".

2. Disciplína, přesnost, respekt. Kuchyně jako systém, větší důraz na jídlo než na pivo po práci. Noblesní typografie, precizní fotografický styl, kontrolované světlo, minimum šumu. Pro hosty, kteří nehledají pub, ale místo s jasně definovanými standardy.

3. Lifestyle, rebel, štamgasti. Energie, charakter, svoboda. Syrový fotografický styl, close-upy na lidi a momenty, slang a drzé titulky. Značka, která má humor i koule. K tomu symbol 44 jako odkaz na adresu Antona Bernoláka 44, funkční i ve slangu: "jdu do čtyřiačtyřicítky".

4. Bonus: pivko po práci. Feelingový koncept, který jsem udělal navíc, protože mě tehdy bavil nejvíc. Zpomalení, úleva, klid. Jedno pivo jako symbol, ne jako výzva. Méně křiku, méně děje, víc vintage atmosféry.

Klient si po pár dnech přemýšlení vybral koncept číslo 1. Z dvojky si ale vyžádal nápad s písmenem Q a fotky s vlastním chlebem, z trojky se mu líbil nápad s číslem 44 a energie.

Přesně takhle to má probíhat: koncepty nejsou soutěž o vítěze, jsou to stavební bloky. Finál je jednička s nejlepšími kousky z ostatních.

Q, 44 a tři symboly

Písmeno Q ze slova BARRIQUE se stalo ikonou celé identity. Funguje samostatně na podtácku, na razítku, v profilovce. Malé, zapamatovatelné a hlavně vytažené přímo z loga, které už lidé znali.

K tomu jsem navrhl tři symboly inspirované erbem žilinského kraje: obilí, kořeny a řeku. Síla a jistota, základ a původ, rytmus a plynulost. Byl to jeden z prvních nápadů, fungují jako kotva brandu a přirozeně propojují podnik se Žilinou. Něco, k čemu se identita může vracet a od čeho se odrážet. Záměrně ale nejsou nosným pilířem, bez kterého by brand nefungoval. Logo s písmenem Q utáhne základ, symboly jen přidávají hloubku.

Třetí symbol byl mimochodem jediný moment, kdy jsme se s klientem točili v kruhu. Kořeny a voda prošly hned. Třetí byl původně medvěd, který se v erbu nachází jako znak síly a odvahy, ale klientovi se nezamlouval. Možná i kvůli negativní konotaci ohledně situace s medvědy na Slovensku. Zkusili jsme také horu, protože Žilina je město obklopené horami. Až jsme se dostali k obilí, které sedí nejlépe: chléb, pivo, poctivá surovina. Někdy je až třetí pokus ten správný a je to součást procesu.

Barvy a typografie

Paleta vznikla z interiéru. Ten má být laděný do tmavě zelené s dřevěnými prvky (kořeny), tak jsem si představil tu útulnou atmosféru a doskládal k ní hořčicově zlatou (obilí, pivo), tmavou modrou (řeka) a vápencovou. Barvy, které nekřičí, ale v prostoru i na obrazovce působí teple a příjemně.

Typografie stojí na dvojici fontů. Lora jako serifový headline font nese charakter, eleganci a lokální důstojnost, její italic používám jen střídmě, na zvýraznění pár slov. Plus Jakarta Sans drží zbytek: popisy, menu, navigaci, všechno, co má být hlavně čitelné a konzistentní v tisku i online. Serif dává značce tvář, sans dělá každodenní práci. A budu upřímný, dlouho jsem nad tím nespekuloval. Lora sedla k logu napoprvé, a když něco sedne, není třeba to rozpitvávat jen proto, aby proces vypadal důkladněji.

Co z toho ve výsledku vzniklo

Výsledný rozsah:

1. upravené logo a Q ikona
2. brand manuál v jednoduché, použitelné formě
3. menu (jídelní a nápojový lístek s vinnou kartou)
4. návrhy práce s brandem v offline: podtácky, taška na chléb
5. šablony a směřování pro sociální sítě
6. webová stránka s denní nabídkou menu

Web s denní nabídkou

Identita bez webu by byla jen hezká složka v počítači. Cílem bylo dostat ji na místo, kde ji lidé reálně uvidí, když hledají, kam večer zajít.

Web staví na stejném vizuálním jazyku jako zbytek identity: symboly, dvojice fontů, tmavá zelená a zlaté akcenty. Nic nového, nic navíc. Právě to je pointa, konzistence napříč kanály je celé zadání v jedné větě.

Srdcem stránky je denní nabídka menu. Ne PDF, které nikdo neaktualizuje, ale nabídka, kterou umí podnik měnit podle toho, co je dnes na talíři. Web, který žije spolu s provozem, ne leták zamrzlý v čase.

Podnik se momentálně dodělává, takže na ostrý provoz a první reakce hostů ještě čekáme.

Co bych dnes udělal jinak

Dvě věci.

První: nerozpracovával bych tolik konceptů. Místo čtyř směrů bych na začátku strávil víc času tím, abych načetl, jak má identita působit a hlavně pro koho. Víc naslouchání na začátku znamená méně variací později.

Druhá: víc bych se opřel o symboly. Momentálně v identitě jsou, ale nejsou nosným prvkem, bez kterého by brand nefungoval. Kdybych to dělal znovu, dal bych jim větší váhu, i když mě těší, že identita umí fungovat i bez nich.

Psát tohle do case study možná není nejlepší marketing. Ale přesně taková přiznání z projektů dělají lepší designéry. A upřímnost je levnější než tvářit se, že každý projekt byl dokonalý.

Tečka

Barrique má dnes identitu, která vypadá, že tam byla vždycky. Restaurace a bar primárně pro místní, ze kterého je cítit úroveň. Bez přetvářky, spíš autenticita a pohoda, kterou má takový podnik přinášet.

Přesně to bylo zadání.

Identitu a web pro Barrique jsme dělali v NOUSOOS. Pokud řešíš něco podobného, ozvi se nám.